720 978 464
Děti se hravou formou seznámí s životem zvířat žijících v lese a na poli, každý měsíc podnikneme naučnou vycházku do přírody.
V těchto lekcích se děti seznámí se Stevem a jeho kamarádkou strakou Maggie, základními pohybovými slovesy a barvami.
Jít. Skákat. Běhat. Červená. Zelená. Žlutá. Pojďme + sloveso. Jaká je to barva? To je (barva). Písničky: 1,2,3, Oh yeah! (1,2,3, ach jé!), Be Careful (Buď opatrný), Red, Green, Yellow (Červená, zelená, žlutá).
V této lekci se děti seznamují s věcmi v zahradě.
Dům. Dveře. Okno. Slunce. Květina. Strom. Co je to? Nevím. To je + podstatné jméno. Písnička: What is it? (Co to je?).
V této lekci se děti seznamují s hračkami a dopravními prostředky.
Auto. Vlak. Kolo. Letadlo. Loď. Koloběžka. Co je to? To je + podstatné jméno. Písnička: Come on, Come on (Pojď, pojď).
V této lekci se děti seznamují s názvy částí těla.
Obličej. Tělo. Nohy. Paže. Prsty na rukou. Prsty na nohou. Co je to? To je noha. Co to je? To jsou nohy. Písnička: Go to Bed (Jdi do postýlky).
V této lekci se děti seznamují se základním ovocem a sladkými dobrotami.
Jablko. Pomeranč. Banán. Dort (Koláč). Zmrzlina. Čokoláda. Tady to máš. / Prosím. Děkuju. Mňam. Písnička: Here you are! (Tady to je).
V této lekci se děti seznamují s nejčastějšími drobnými živočihy, které mohou vidět na zahradě.
Včela. Šnek. Beruška. Motýl. Žížala. Žába. Kde je motýl? Co vidíte? Vidím berušku. Písnička: I see you! (Vidím tě).
V této lekci se děti seznamují se základními pojmenováními pocitů.
OK (v pohodě). Veselý. Smutný. Horko. Chladno. Unavený (ospalý). Jsi ospalý? Ano / Ne. Jsem veselý/á. Písnička: Are you OK? (Jsi v pohodě?)
V této lekci se děti seznamují s oblečením pro teplé a studené počasí.
Tričko. Kraťasy. Sukně. Čepice. Kalhoty. Bunda. Co vidíte? Modré tričko. Zelené šortky. Písnička: Get Dressed (Oblékni se).
V této lekci si děti zopakují učivo z celé knížky od 1. do 9. lekce.
Když děti vystavíte cizímu jazyku, osvojí si ho přirozeně, stejně jako se naučí jíst příborem, když právě nemají po ruce lžíci. Učí se druhému jazyku zároveň se svým mateřským jazykem a nijak to neřeší. Nevadí jim, že něčemu nerozumějí. Papouškují a napodobují to, co vidí a slyší, neomrzí je říkat jednu (pro nás dospělé nesmyslnou) říkanku pořád dokola, vystačí si s málem, ale to "málo" obvykle velmi kreativně využívají a rozvíjejí. A pořád dál nasávají další slova a výrazy - pokud jim k tomu dáte příležitost.
Fáze osvojování si angličtiny. Řada rodičů má představu, že když má dítě angličtinu ve školce nebo v první či třetí třídě, za rok bude hovořit v plynulých větách. Pokrok v "nasávání jazyka" je velmi individuální. Některé děti mají delší dobu tzv. tiché období (silent period), kdy rozumí, ale nic neprodukují. Vytvářejí si něco jako "zásobní sklad", který otevřou, až k tomu situace dozraje, až dostanou vhodný podnět. Dítě by nemělo být porovnáváno se starším sourozencem nebo dítětem od sousedů. Je dobré navozovat reálné situace, vytvářet situace pro použití anglických výrazů, které mají uloženy v paměti. Dítě potřebuje povzbuzení i ve chvíli, kdy se zdá, že mu to vůbec nejde. Vybudování dobrého vztahu k cizímu jazyku v rané fázi vývoje dětí je mnohem důležitější než počet slovíček, frází a básniček, které se dítě naučí a zapamatuje. Nejdůležitější je, aby se dítě nebálo jazyka a situací, v nichž nerozumí, a také aby se nebálo používat i primitivní jazykové prostředky ke komunikaci. Možnosti používání cizího jazyka ve školce a ve škole jsou časově omezené, rodiče tráví s dětmi mnohem více času než učitelé, a mají tedy na rozvoj jazykových dovedností malých dětí mnohonásobně silnější vliv než sebelepší učitelka. Neměli by ho promarnit a měli by s učitelkami a učiteli spolupracovat.
Ve většině případů ano, dítě dobře znají a už ho naučili jeden jazyk. Mohou doma postupně a nenásilně budovat prostředí, které se bude blížit bilingválnímu. Pro dítě to bude normální reálná situace, zvykne si.
Nenuťte děti, aby na vás mluvily anglicky, ale vytvářejte přirozené situace, kdy můžete angličtinu použít. Můžu si například při přípravě snídaně mumlat nahlas pro sebe a přirozeně zapojit i dítě ("Milk? Hmm. Milk. Or cocoa? Yes, cocoa. I love cocoa... Cocoa for you, Jane?") Děti potřebují čas, aby přijaly, že s nimi někdo někdy mluví jiným jazykem.
Písničky, říkanky, hry, příběhy.
Nejlépe každý den alespoň chvilku. Je potřeba neustále používat to, co už dítě umí! Předstírejte, že nerozumíte, nechte si to vysvětlit, nechte se učit, přenechte dětem aktivní, produktivní roli, nechte je reálně použít, co se naučily předtím.
Děti potřebují být ve styku s jazykem - stejně jako jsou vystaveny mateřskému jazyku. Nevadí, že něčemu nerozumějí, poradí si s tím - prostě to ignorují. Nebojte se náročnějších písniček, filmů nebo materiálů. Děti nepodceňujte. I v rodině si malé děti běžně hrají s hračkami pro starší děti a s věcmi pro dospělé.
